Loading screen logo with motto

Proč podnikový software není pro malé podniky dobrou investicí?

Pokud jste živnostník, pracujete v menším podniku nebo nějaký vlastníte, celkem pochopitelně se zdá, že plánování podnikových procesů za podpory software ve velkých organizacích působí oproti menším hráčům na trhu vcelku jednoduše. Velké organizace mají vzhledem k řízení rozsáhlejší know-how, přístup k finančním zdrojům, kontakty a dost často také svá vlastní IT oddělení. Majitelé menších podniků jsou tak dost často postaveni před dvě výzvy, kterým velké firmy čelit nemusejí: složitosti trhu s podnikovým softwarem a tomu, že je většina standardních řešení šita na míru právě jejich konkurentům v podobě velkých společností.

První problém je daný hlavně tím, že velkých podnikových řešení existuje na trhu celá řada, všechny se (vcelku očekávatelně) prezentují jako nejlepší a majitelé menších firem většinou nemají čas a energii snažit se na tomto trhu zorientovat. Výhody softwarových řešení pro organizaci se navíc většinou neprojeví hned, ale až po delším používání, takže metoda pokus/omyl nepřipadá v úvahu. Velké organizace naproti tomu mohou využít své zdroje a vybrat řešení, které je pro ně opravdu vhodné, a po jeho nasazení vynaložit další zdroje např. na školení, čímž se výhody tohoto řešení projeví mnohem dříve. V praxi tento postup samozřejmě větším podnikům vyjít nemusí, ze zkušenosti se naopak děje celkem často, že organizace „šlápne vedle“, na rozdíl od malých podniků ale zvolení nevhodného software a vynaložení (často i nemalého množství) zdrojů na jeho nasazení nebývá likvidační.

Druhý problém řeší trh již nějakou dobu sám. Přestože asi nelze očekávat, že by banky začaly v nejbližší době vydávat specializovaná řešení pro potřeby živnostníků a mikrofirmiček, mnozí velcí hráči na poli podnikového software si uvědomují potenciál tohoto trhu. Příkladem za všechny může být Salesforce, který vyvinul obchodní platformu speciálně pro potřeby malých podniků.

Abych ale odpověděl na otázku z nadpisu – důvody, proč podnikový software obecně není dobrým řešením pro malé podniky, jsou následující – vysoká cena, příliš velký rozsah a přílišné zaměření na reporty pro řídící pracovníky. Zatímco cenu asi nemá cenu příliš rozebírat, k dalším dvěma bodům bych rád přidal krátký komentář. Velkým rozsahem v tomto případě rozumíme jistou složitost a nepřístupnost jako daň za to, jak velký rozsah požadavků musí software umět zpracovat. Ve velkých organizacích, kde se jednotliví uživatelé „specializují“ na úzkou část programu a jeho ostatní funkce znát nemusí, to není problém. Menší firmy ale operují jinak – kompetence se překrývají a není výjimkou, že majitel v organizaci „umí – a když je potřeba tak i dělá – všechno“. Pak už je složitost na škodu. Druhý ze zmíněných bodů je dán jednoduše tím, že řídící pracovníci ve velkých podnicích (v menších to tak většinou nefunguje) nebývají uživateli podnikového software a je proto třeba klást velký důraz na externí výstupy místo toho, aby bylo vše přehledně zobrazeno již pro uživatele.

Je zajímavé, že zatímco v USA to vypadá, že trendem pro malé organizace je používat velká softwarová řešení, přestože na ně společnost není připravena, v ČR dle mých zkušeností vládne extrém zcela opačný – organizace (a nemusí být ani úplně nejmenší, často se bavíme o podnicích s desítkami zaměstnanců) na software často rezignují úplně a veškerou svou agendu provádějí v Excelu, v lepším případě za pomoci maker a doplněném Accessem. Přitom jen s pomocí jednoduchých skriptů (již jsem pracoval se společnostmi, kterým pomohla řešení tak jednoduchá, že opravdu nelze ani mluvit o programu) by pro tyto organizace bylo možné ušetřit i stovky hodin za rok strávené zbytečnou nekreativní prací, kterou v 21. století mají dle mého názoru zastávat stroje. Řekl bych, že pro všechny vývojáře podnikových řešení může být zajímavou výzvou pokusit se tento trh adresovat a nabídnout alternativu k zažitým (a přežitým) postupům, které menší podniky často svazují.